NAŠE RODINNÁ TRADICE

4. června 1950 se narodil Carl-August Heinz v Kleintettau, v SRN. Po absolvování gymnázia v Uffenheimu studoval podnikovou ekonomiku v Norimberku, kde studium zakončil titulem diplomovaného ekonoma. V roce 1976 nastoupil do firmy, a už v roce 1977, po brzkém úmrtí jeho otce Adolfa, musel sám převzít vedení firmy.

Od té doby dal hodně věcí do pohybu a firma expandovala v korporaci s celosvětovou působností. Rozhled v oblasti podnikání a cílené investice přispěly pod vedením Carla-Augusta Heinze k úspěchu HEINZ-GLAS a PLASTICS na mezinárodním trhu obalových prostředků.

Především chtěl ale Carl-August Heinz přispět ke znovusjednocení Německa. Proto se již 1990 angažoval v durynské sklárně v Piesau, na území bývalého NDR, která se nacházela v blízkosti. Tu pak v květnu 1991 celou získal a vybudoval z ní mezinárodně konkurence schopný podnik.

Carl-AugustHeinz se osobně zapojil v pracovní skupině zaměřené na zlepšení místních podmínek v Duryňsko-franském regionu Rennsteig a založil obecně prospěšnou nadaci za účelem podpory, výchovy, odborného vzdělávání a vytváření pracovních míst, ochrany přírody a životního prostředí, ale též zvířat v jeho domovském regionu.

Carletta se narodila 28. února 1984 jako dcera Gabriely Birkner-Heinz a Carla-Augusta Heinze. Po maturitě na Gymnáziu Kaspara-Zeuße v Kronachu, zakončila v roce 2012 úspěšně svá studia na Univerzitě Friedricha-Alexandera v Erlangen-Nürnberg jako diplomovaná ekonomka.

V prosinci 2013 začala Carletta práci v HEINZ-GLAS Group a sbírala nejprve praktické zkušenosti v controllingu a HR. V roce 2014 stanovila téma trvalé udržitelnosti jako strategický cíl v podniku a založila globální oddělení pro společenské odpovědnosti.

Od července 2019 je součástí vedení firmy jako společnice. Chtěla by firmu HEINZ-GLAS Group udržet jako rodinný podnik a strategicky se orientovat na budoucnost.

Narodil se jako sedmé a poslední dítě manželů Ludwiga a Augusty Heinzových.

Po čtyřech letech obecné školy v Kleintettau absolvoval reálku a obchodní školu v Marktbreit. Své ekonomické vzdělání zakončuje u spediční firmy Schenker & Co. v Mnichově. Po jednom roce zaměstnání v otcově firmě byl 1. ledna 1941 povolán do války. Po svém návratu z válečného zajetí vystudoval obchod a v následujících letech se svým nejstarším bratrem Heinrichem Heinzem (18.12.1903 – 14.04.1973) vedli podnik svého otce. Jejich další tři bratři zemřeli mladí.

Společně s mnoha věrnými zaměstnanci se podařilo bratrům v roce 1949 uvést do provozu pobočku ve Schleiden/Eifel, vybudovat firmu Heinz Plastics (od roku 1955) a modernizovat mateřský podnik v Kleintettau (zejména díky takzvanému – IS-řadovému stroji 1962 a plně elektrické vaně na tavení skla 1971).

Jeannette Heinz-Drayton se narodila jako druhé dítě manželů Adolfa a Ilsy Heinzových 19. srpna 1952. Po návštěvě místní obecné školy v Kleintettau a reálce v Erlangen absolvovala 1967/68 na odborné hotelové škole u Tegernského jezera a v Lesinu ve Švýcarsku, aby později nastoupila jako ředitelka v oboru hotelnictví se vzděláním v oboru ekonomie a cizích jazyků.

V roce 1972 následoval přestup do zahraničního oddělení firmy SIEMENS v Erlangen a Norimberku.
Až do začátku roku 2016 byla u firmy SIEMENS a zůstala věrná exportu a na různých stanovištích a na různých pozicích se dále vzdělávala odborně, jazykově a v oblasti IT.

Od roku 1990 je stálou členkou v nadační radě (dříve poradní sbor) HEINZ-GLAS Group a jednatelkou několika holdingových a finančních firem skupiny. Tímto způsobem přispívá k udržení podnikové skupiny jako rodinné firmy. Po 44 letech u firmy SIEMENS využívá své znalosti a podporuje mezinárodní obchod společnosti.

Koncem dvacátých let se syn Ludwiga Philippa Heinze, Heinrich Heinz, vydal na studium v oblasti obchodu do Hamburku a později do Londýna. Od tohoto okamžiku pomáhal významně rozšířit stávající zámořské kontakty. Získané zakázky pomohly zajistit podniku prosperitu. V prvních válečných letech 1939/40 přebírají Heinrich a jeho bratr Kurt vedení podniku a dělí se o nezáviděníhodný úkol, a to provozovat sklářskou továrnu v období, ve kterém bylo brzy téměř nemožné získat suroviny. Po válce a rozdělení Německa na SRN a NDR bylo potřeba vytvořit nové prodejní kanály, najít nové pracovníky a nové dodavatele surovin. To byl jeden z důvodů, proč byla v roce 1948 ve Schleidenu / Eifelu postavena druhá sklárna. Od roku 1949 se zde vyrábělo obalové sklo, zpočátku za velmi obtížných podmínek. Vedení převzal prozíravý Heinrich Heinz, který i přes všechny potíže brzy dosáhl působivých výsledků. Byl to on, kdo v roce 1954 navrhl svému (mnohem) mladšímu bratrovi Adolfovi, aby zahájil výrobu plastových lahví v hlavní továrně v Kleintettau.

Kvůli první světové válce musela být sklárna v roce 1917 přechodně uzavřena. Společnost v této kritické době řídil Ludwig Philipp Heinz, který byl za první světové války vážně zraněn, ale byl šťastnou náhodou zachráněn spolubojovníkem z jeho rodného města (s příjmením Heinz!). Vzhledem k tomu, že jeho bratr Heinrich už před válkou zemřel, musel Ludwig Philipp čelit výzvám sám. V následujících letech přebudoval sklárnu z ústního foukání skla na provoz s prvním poloautomatem v oblasti Tettau. Pozitivní vývoj firmy byl 2. světovou válkou citelně narušen. Roku 1943 byl podnik krátkodobě nuceně uzavřen. Přesto byl v roce 1943 zaveden první plně automatický stroj na zpracování skla. Ludwigu Phillipu Heinzovi byl u příležitosti jeho 80. narozenin v roce 1957 udělen titul čestného občana obce Kleintettau.

30. května 1854 se narodil Carl August Heinz. Je tím mužem, po kterém je firma pojmenována tak, jak to učinil v roce 1881. Když v roce 1904 požár zničil 250 let starou vesnickou sklárnu, nechal Carl August Heinz na dolním konci vesnice postavit nový výrobní podnik, kde dodnes sídlí mateřský podnik HEINZ-GLAS. V 77 letech Carl August Heinz ještě zažil, když jeho syn Ludwig Philipp získal pozemek, na kterém původně stála stará sklárna. O rok později, 28. listopadu 1931, Carl August Heinz umírá.